Pěstování zeleniny na balkoně

V balkonových truhlících lze překvapivě pěstovat poměrně široký rozsah zeleniny. Dobře se tu bude dařit kedlubnám i ředkvičkám a s dostatkem slunečního svitu i salátům. Vypěstujete i drobné odrůdy mrkve, jejíž délka úměrně vzrůstá v závislosti na hloubce truhlíků. Úspěšně lze vysazovat a sklízet plody popínavého hrachu nebo fazolí, ale nejčastěji se tu setkáváme s paprikami a rajčaty.

Rajská jablíčka na balkonech vysazujte výhradně samostatně, s jinými druhy zeleniny si nerozumí, zbytečně byste přišli o další úrodu. A stejně jako hrách, musíte rajčatům dopřát opěrný bod, aby mohly svůj vegetační potenciál uplatnit v plné síle. Popínavým rostlinám se obecně na balkonech daří poměrně dobře, mají tu dostatek prostoru a jsou zacloněné vůči průvanu a silnému větru, který je neohýbá a neláme.

Základem je substrát

Truhlíky na balkoně potřebují velmi kvalitní zeminu, která dlouhodobě udrží vlhkost. Jelikož se jedná o omezený prostor, musíte se zálivkou nakládat opatrně. Substrát by se měl smísit před výsadbou s některým organickým hnojivem, buď slepičím trusem, anebo koňským či kravským hnojem. Zkušení pěstitelé doporučují využít tzv. mykorhizní houby, aby příznivě působily na rozklad jednotlivých složek hnojiva a zajistily lepší přísun živin.

Volba nádoby

Plastové boxy by měly mít objem alespoň 70 litrů, sázejte tedy rostlinky raději do větších truhlíků, které se vlivem slunečního záření příliš nezahřívají. Velkoplošné nádoby lze využít i pro pěstování více druhů zeleniny.

Naprosto zásadní je orientace balkonu a dostatek denního světla. Na potemnělém místě toho moc nevypěstujete, stejně tak na rozpálené dlažbě za letního vedra. Ideální je polostín, aby byly rostlinky částečně kryty, zvláště u orientace jižním směrem. Pamatujte na to, že nádoby pro pěstování nejsou přirozeným prostředím, a že se z nich rychle odpařuje voda a vzrůstá teplota při nepřetržitém slunečním žáru kolem poledních hodin.